Narozen: 05.06.1931

Zemřel: 27.10.1990

Jeden z velikánů francouzské poválečné kinematografie, který z filmařů nové vlny patřil mezi divácky nejpřístupnější. Na rozdíl od formálních experimentů nebo politických agitací svých režisérských kolegů, zasvětil svou tvorbu vytváření samostatných a jedinečných fantaskních světů, přičemž čerpal z muzikálu, pohádek a zlaté éry Hollywoodu. Po několika krátkometrážních filmech, které natáčel od roku 1955, přichází v roce 1961 se svým celovečerním debutem s názvem "Lola", ve kterém ztvárnila hlavní roli kabaretní tanečnice herečka Anouk Aimée. Poté, co se režijně zůčastní na povídkové komedii "Sedm smrtelných hříchů" (1962 – na režii se dále podíleli např. Roger Vadim, Claude Chabrol nebo Jean-Luc Godard), obsazuje další hvězdu – Jeanne Moreau – do filmu "Zátoka andělů" (1963), který zachycuje působivou atmosféru heren v Nice.

Zřejmě nejpůsobivější a kupodivu i divácky nejúspěšnější Demyho film "Paraplíčka ze Cherbourgu" přichází na řadu v následujícím roce, 1964. Jde o poetický hudební film (stejně jako na předchozích dvou filmech se i zde uplatnil hudební skladatel Michel Legrand) se zpívanými dialogy a zejména po vizuální stránce velmi působivý. Catherine Deneuve zde hraje v roli vášnivé mladé divky, která kvůli sociálním nesnázím zradí svou první lásku. Paraplíčka Demymu vynesly Velkou cenu na festivalu v Cannes, ale oslnivost tohoto snímku se mu ani přes pokračování spolupráce s Catherine Deneuve na dalších třech filmech (Slečinky z Rochefortu, Oslí kůže, Největší událost od chvíle, kdy člověk vstoupil na Měsíc) již nepodařilo překonat.

Překvapivě experimentální je Demyho první americký film s názvem "Model Shop" (1969). Ve vizuálně extravagantní pohádkové "Oslí kůži" z roku 1970 doplňuje C. Deneuve herecká hvězda Jean Marais. "Krysař z Hameln" (1971) je další anglicky mluvený film, po kterém následuje lehká komedie "Největší událost od chvíle, kdy člověk vstoupil na Měsíc" (1973) o muži, kterého zaskočí lékař velmi zvláštní diagnózou – je těhotný. Za zmínku stojí hlavně díky účasti Marcella Mastroianniho. Pro "Lady Oscar" (1980) hledal Demy dlouho producenta ve Francii, ale nakonec jej nalezl až v Japonsku. "Pokoj ve městě" (1982) znamenal pro Demyho realizaci dlouho zamýšleného projektu hudební tragikomedie, ale zůstal bez ohlasu diváků i kritiků. Jean Marais má roli ďábla ve snímku "Parking" (1985), který co do ohlasů nedopadl o nic lépe, i když se rozhodně nedá říci, že by šlo o film nezajímavý. Jde vlastně o pokus o novou adaptaci Cocteauova Orphea, kdy Orpheus je nyní rockový hudebník, Eurydiku hraje asijská herečka Keiko Ito a cesta do podsvětí vede přes podzemní parkovací garáž… Demyho dílo se uzavírá dvojicí filmů "Tři vstupenky na 26." a "La table tournante" (1988).

Ženou Jacquese Demyho byla Agnes Varda, další slavná režisérka francouzské Nové vlny, která o jeho dětství, životě a díle natočila v 90. letech tři dokumentární filmy.

 

Stránky: 1 2 3 4